Jdi na obsah Jdi na menu
 



 

Moje operace - Úplné odstranění štítné žlázy (TTE)

 

Místo: Nemocnice a poliklinika Clinicum Vysočany, Praha

Operatér: primář MUDr. Jiří Svoboda, kterému bych tímto chtěla moc moc poděkovat a nejenom jemu, ale i celému týmu lékařů a sestřiček vysočanské nemocnice.

Datum: 2. dubna 2007

Čas: 9.30 - 11.30 hodin

Bala jsem se, nebudu psat, ze ne...ale uz vic nez rok jsem byla smirena s tim, ze me operace ceka a mela jsem spoustu informaci. Doma jsem se drzela a snazila jsem se nepripoustet si, ze za par dni uz jdu, proste jsem na to nemyslela. Padlo to na me az v nemocnici, ten typicky strach - jestli se vzbudim, bude to bolet, budu moct vubec mluvit a polykat?!

 

Do nemocnice jsem nastupovala den predem tj. 1.4.2007 v 18h. Cekani nebylo nic prijemneho, na pokoji se mnou byla jedna starsi pani po operaci zlucniku. Mela jsem stesti, kolem devate vecer privezli holcinu v mem veku se zlomenou nohou, tak jsem si hned mela s kym povidat a uteklo to. Dostala jsem cipek, injekci proti srazlivosti krve, zmerili mi teplotu a tlak a pak uz jsem jen cekala na dalsi den. Na noc jsem dostala prasek na spani. Sice mi zabral, ale kdyz to porovnam s tim, ze ten samy prasek jsem si vzala asi treti den po operaci a spala skoro 14hodin nepretrzite, musela jsem byt opravdu hodne nervozni.

Operovali me jako druhou ten den. Rano jsem dostala jeste jednu tabletu na uklidneni. Ze salu si toho moc nepamatuju, jen jak me tam dovezli, napichli mi zilu, taky jsem slysela, jak probouzeji z narkozy pacienta, ktereho operovali prede mnou. Pani anesteziolozka byla moc mila, stejne tak vsechny sestry na sale. Prilozily mi k obliceji takovou tu masku a me se chtelo okamzite spat, no spis takovej pocit jako kdyz omdlevam a nekdo mi zezadu tlaci do hlavy. Primar prisel az kdyz jsem spala (pry :o)). Nepamatuju si ani prevoz ze salu (i kdyz jsem pry bezprostredne po probuzeni zvracela, ale to je pry u operaci krku normalni). Uplne jsem se vzbudila az na posteli (JIP prestavovali, takze me odvezli primo na pokoj). Byla jsem prekvapena, protoze jsem necitila vubec zadnou bolest a mohla jsem polykat i celkem obstojne mluvit. Do zily mi kapala infuze, pak jeste neco proti bolesti a vapnik. Sestricky me chodily neustale kontrolovat, merily mi tlak a ptaly se, jestli necitim brneni v prstech. Hodinu a pul po operaci jsem uz napsala prvni smsky a pak jen spala a spala. Navecer dorazila mamca na navstevu, tak jsem s ni uz mluvila. Z krku mi vedl dren, ze ktereho do banky odkapavala krev a hnis z rany, ale moc toho nebylo, ani mi to nijak nevadilo. Taky jsem nesmela vstat z postele, i misu na curani mi prinesly. Pomalinku jsem brckem upijela caj, ale v noci jsem bohuzel jeste nekolikrat zvracela. Toho jsem se bala, ale opravdu to slo bez sebemensich problemu.

Druhy den me sestry nutily pomalu vstat a dojit se oplachnout, na malou atd. Bylo to dobre, lezenim je clovek hrozne unavenej az malatnej. Takze odpoledne jsem se uz s rehabilitacni sestrou prochazela po chodbe, pravda s tzv. kabelkou, coz tady rikaji te lahvicce od drenu, takze jsem byla fakt kocka:o).
Navecer jsem dostala jeste injekci proti bolesti a sumivy vapnik. Ten den jsem snidala housku namacenou v caji, k obedu krupicovou a k veceri bramborovou kasi.

Treti den jsem uz normalne chodila, dren mi rano odstranili, to bylo malinko neprijemne. Jedine co mi vadilo byla kanyla v ruce, pro pripad, ze by bylo potreba, dat mi infuzi s vapnikem. Hladinu vapniku mi merili prvni a treti den po operaci. Tlak, teplota a krevni testy byly rozhodujici pro propusteni domu. Treti den jsem si uz mohla dat sprchu. Na pokoji byla legrace, mela jsem opravdu stesti na spolulezici, i kdyz se s jizvou neda moc smat, tak jsme si legrace uzily az az. Domu jsem sla ve ctvrtek rano 5.4.2007.

V pondeli 9.4.2007 mi odstranili stehy a ja konecne videla, jak vypada moje jizva. Rana je sita specialnim zadnim stehem, takze se jedna v podstate o jeden jediny steh. Jeho odstraneni bylo trochu neprijemne. Ale jsem moc spokojena, jizva vypada opravdu moc hezky, verim, ze za nejaky cas nebude videt vubec. V utery 17.4. 2007 jsem byla u sveho endokrinologa na kotrole. Histologie je v poradku :o)! Lekar byl spokojen jak s hodnotami v krvi, tak i mym stavem. Nasadil mi hormon stitne zlazy Euthyrox 100, pozdeji 150. Jeho hladinu v krvi bude dal sledovat, jestli bude dostacujici nebo ne. 30. 9. 2007 nastupuji do lazni Jesenik na tritydenni pobyt, takze jsem moc zvedava a tesim se na relax.

Vsem, co to mate pred sebou chci vzkazat: niceho se nebojte, opravdu jsem cekala, ze to bude bolet a bolest jsem necitila. Na operaci jsem byla poprve a jsem srab v techto vecech. Jedna z nejhorsich veci je to cekani na operaci, pak to zaspite a den ode dne se budete citit lip a lip. Doufam, ze Vam moje vypraveni dodalo silu a vse v pohode zvladnete! :o).

 

P.S. Jestli se rozhodujete, kde operaci podstoupit, jdete do Vysocan. Vsichni jsou tu velmi profesionalni, hodni a hlavne, moooc hezci lekari:o).

Lenka (uz bez stitne zlazy :o))


Jizva bezprostředně po vyndání stehů:

Obrazek


 Moje jizva po týdnu: 

Obrazek

 

Moje jizva 14 dní po operaci:

Obrazek

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mona - Pro Lucku

Ahoj, no abych pravdu řekla, tak můj pan doktor (operatér) se mnou nic moc nerozabral a celkem rychle bylo po rozhovoru. Jediné, před čím mě varoval, bylo právě to zvedání dětí. Moje Evulka má teprvě 2 roky a 4 měsíce a je hrozně "chovací", takže je to ještě pořád problém. Navíc je to náturou taky spíš kluk a například dnes, kdybych ji rychle nechytla, tak si nejspíš rozbila hlavu :-( Takže doufám, že jizva vydrží... Jinak nad dalšími omezeními moc neuvažuju, protože manžel chodí na 3 směny do práce a babičky téměř nefungují, takže musím zvládat vše jako dřív. Jediná věc, která mě pokaždé skolí, je ta hrozná únava... Ta mě vždycky po obědě prostě "bací" po hlavě a už ležím s malou :-) Vím od jedné známé, že se jí ta jizva dost ošklivě "rozjela" prý proto, že neodpočívala a namáhala se. Tak si každý den slibuju, že se už budu víc šetřit, ale stejně to nikdy nedodržím. Tak snad se to dobře zhojí i tak. S malýma dětma se prostě moc ubrat nedá - však to znáš. Jinak ten otok jsem měla ještě minulý týden dost veliký a teprve poslední dny se mi zdá, že konečně mizí. Jsem ráda, že píšeš o bolestivosti té strany se zbylou půlkou, protože pokaždé, když se tu jizvu snažím masírovat, tak mě zarazí, že to pořád ještě docela bolí. Ale pravda je, že bysme toho asi chtěly trochu moc, když si uvědomím, jak krátce po té operaci jsme. Určitě se všechno pomaličku spraví :-) Stejně tak si vůbec nesmíme připouštět, že by někdy začala "blbnout" i ta druhá půlka - na to fakt ani nemysli. Teď je hlavní jediná věc, aby ti dopadla dobře ta histolka a pak už bude všechno veselejší. Já ji mám naštěstí O.K. ale řeknu ti, že už jen ten pocit, že by mi mohlo být něco vážného, mi úplně změnil život. Doslova si teď vychutnávám každý den...každý okamžik s dětmi...každou procházku - prostě si všeho daleko víc vážím a neberu věci tak samozřejmě, jak dřív... Tak už se přestanu rozepisovat a půjdu uložit ty svoje dva raubíře :-) Tak Luci, budu na tebe v to úterý MOC myslet a držet ti palečky!!! Určitě to dobře dopadne, uvidíš :-) Tak se drž a dej mi pak vědět, papa Mona.

Lucka - pro Monu

Zdravím Mono, moc děkuju za odpověď. Tak koukám, že u Vás doma je taky veselo. Prosimtě ještě se tě musím zeptat,co ti v nemocnici řekli ohledně nějakých omezení, myslím právě zvedání těžkých věcí a jiné záležitosti. My jsme s doktorem povídali a na tohle jsem se úplně zapomněla zeptat. Valentinka(za 2měs. 3roky) chce taky pořád nosit, tak sama vím, že to asi není dobrý, ale co to ostatní, domácnost apod. Měla si taky ten krk nad jizvou nateklej? Já to mám nad jizvou oteklý a při pohybu hlavou mě to docela pne a na pravý straně, kde mi půlka ŠŽ zůstala, to mám samozřejmě větší a tvrdší a při doteku mě to i bolí, tak se úplně bojim, aby se ta půlka co mi tam zůstala nějak nezbláznila. Teď beru Letrox 75mg a 1.6. jdu ke své doktorce, tak uvidíme jestli mi to nějak upraví. V úterý jedu zase do Příbrami na stehy, tak doufám, že už tam bude mít pan doktor výsledky té histologie. Jinak rodina to beze mě zvládla perfektně, moje mamča hodně moc pomohla a manžel taky překvapil. Anička 8let je zlatíčko, ale Valentinka je kluk v sukních, ta mi nedá pokoje.
Tak ať už nás tá zbilá půlka ŠŽ nezlobí a přeju Ti hladké uzdravení. Tvoje histolka je určitě OK viď? Tak zatím ahoj a já ještě napíšu, jak sem dopadla, Lucka

Daniela - ALENCE

Pokud nebudete odkládat operaci,tak jako já (5let),
všechno dopadne OK.Radioléčba se dá zvládnout,pokud
vyfasujete super spolubydlící.Neříkám,že to není náročné,hlavně pak 14 dnů izolace ještě doma.Dnes jsem
již plně zapojena do koloběhu života i když někdy mám pocit,že mě přejel parní válec...:)Alenko,držím vám palce,aby jste to všechno v pohodě zvládla:)))))

Mona - Pro Lucku

No vidíš, tak už to máme obě zdárně za sebou! Počítala jsem dny a myslela na tebe, jak to tam zvládáš... Jsi teda šikulka, protože 17.5. operace a už 19.5. propoštění - to je teda paráda! Já jsem tam trčela celý týden :-( A co holčičky, jak to bez tebe doma zvládly? S tou únavou je teď všechno těžší, ale každým dnem se to zlepšuje. Včera jsem už zvládla hypermarket, uvařit, vyprat a ještě běžet na třídní schůzky (kde jsem dostala "kartáč" za svého líného synáčka). S tou malou (2,5 roku) je to teď náročnější v tom, že ji nemůžu vůbec zvedat a tím pádem ani pochovat, ale už si na to taky pomalu zvyká. Teď mě ještě čeká odstranění znaménka na noze a už snad budu mít od doktorů pokoj! Víš, úplně se stydím, jak jsem si tu stěžovala, že jsem na zdravotní problémy ještě mladá (a to mám 35)- když tu vidím, jak statečné musí být ty mladičké holčiny - tak klobouk dolů! Tak hlavně ať ti dopadne dobře ta histolka a pak už to bude v pohodě :-) Tak mi dej určitě vědět, budu ti držet všechny palečky, které mám!!! Papa :-)

Kačule - Janě

ahoj jano chtěla jsem tiposlat email ale napsalo mi to že prý máš plnou schránku takže to nejde doručit.......

Janča - Kačce

Ahoj Kačko,je uplně normální,že máš strach,má ho každý..Je jen malé procento lidiček co mají problémy po operaci s mluvením,budeš nejdříve hlas šetřit,možná šeptat,ale nakonec to bude dobrý neboj.Píšeš,že tancuješ a to je je zátěž,to znamená,že máš zdravé srdíčko,tak se probudíš neboj zlato.Popros paní doktorku,aby ti udělala EKG.Co se týká zda budeš nahá tak se ptáš ,protože se asi stydíš vid?Já byla na operaci před měsícem a půl na orl v hk,měla jsem na sobě spodní kalhotky a takovou košilku na zavazování,říká se jí andělíček,takže nahá jsem nebyla.Dále se ptáš,zda bolí drén,když ho vyndávají.Je to trochu nepříjemné,ale vyndají ho rychle,tak to trochu zabolí a je to.Stehy jsou pak uplně v pohodě.Zubař je mnohem horší.Všechno dobře dopadne neboj.Pokud se chcš na něco zeptat tak napiš janunnka@centrum.cz

Kačule - Štítná žláza

Ahoj chtěla jsem se zeptat jestli to nějak hodně bolí..je mi teprve 13 a na mojím levým laloku našli nádor......Docela se bojí že nebudu mluvit.....a taky se hlavně bojí žem se neprobudím.....a taky se chci zeptat jestli lidi operujou nahý nebo ne? jo je to divný že se ptám ale jsem prostě zvědavá hrozně se bojím......hlavně toho že po tom nebudu moct tancovat...protože to je veliká zátěž...a právě máme soutěže...já vás rozně prosím o radu.....jsem mladá a právě proto se bojím....a hlavně se chci zeptat jestli ten dren nebo co to je bolí jak to tam je a jak to vyndavaj a potom ty stehy jestli to bolí......předem vám děkuju za odpovědi...

Lucka - pro Monu

zdravím Mono, tak to mám za sebou 17.5.mi odstranili levá lalok ŠŽ s uzlem a dnes už jsem doma. Docela fofr že? Drén mi vyndali den po operaci a citím se celkem OK, krk je nad jizvou nateklý a připdám si jako robot při otáčení, ale jinak si nestěžuju. Samozřejmě jsem únavená a polykání taky ještě docela cítím, ale to je po této oparci asi normální. Teď ještě histologie a pak už snad budu úplně v klidu. Jsem z Ústí nad Labem a na opraci jsem byla na doporučení v Příbrami a musím napsat, že jsem maximálně spokojená, lěkaři i personál naprosto super.

Mona - Pro Danku

Ahoj, já jsem po operaci pravého laloku štítné žlázy cca 14 dní. Také mi tam našli cystický uzel. Dlouho jsem doufala, že se vše vyřeší jen punkcí, protože se jim podařilo odsát 5 ml. tekutiny a mě se tehdy hodně ulevilo. Bohužel se cysta znovu "doplňovala" a uzel byl prý docela veliký, tak jsem na tu operaci nakonec šla. Musím přiznat, že jsem se taky dost bála, ale všechno to uteklo hrozně rychle a zpětně se mi zdá, že nejhorší na tom všem bylo to nekonečné čekání na výsledky histolky. Jizvu mám docela maličkou a ani nevypadá nijak špatně. Syn mi ji dokonce pochválil, že mu prý připadá jako úsměv :-) Jediná věc, která od operace přetrvává je únava. Sotva doma něco udělám, hned se mi klíží oči a nejradši bych na místě spala... Je to prostě zásah do organismu a nejspíš to ještě chvíli potrvá. K těm následkům ti zatím moc neřeknu. Taky doufám, že to tímhle skončilo a už budu mít pokoj, ale tak jednoduché to určitě není... Nemáme ale na vybranou a musíme prostě přijmout to, co přijde. Včera jsem například začala mít brnění tváře a rukou, což mě dost překvapilo, protože mi doktoři tvrdili, že s vápníkem potíže mít nebudu, protože mi nebrali příštitná tělíska. No a najednou z nich "leze", že je možné, že se při operaci poškodily! Tak vidíš, člověk fakt nikdy neví...(jen doufám, že se kvůli tomu nebudu do pár let potýkat i s osteoporózou). Takže abych to nějak shrnula: Operace se určitě neboj, samozřejmě to není nic příjemného, ale je to fakt jen pár dní. No a následné potíže budou snad jen minimální. To ukáže čas. Třeba budeme mít štěstí a (kromě "zobání" hormonů) už nebudeme o té naší štítce ani vědět :-) Musíme doufat! Tak ti držím pěstičky a hlavu vzhůru!!! Papa Mona :-)

Danka - štítná žláza

Dobrý den mohli by ste mi prosím někdo poradit,byla sem na vyšetření a paní doktorka mi našla v pravém laloku uzel vyplněn cyst.složkou.a poslala mě na operaci pravostr.lobectomie štítnice.Mohla bych s zeptat co to známená a jestli budu mít nějaké následky nebo budu už vyléčená.Děkuji moc za odpověd.

Šárka - Karolíně

Jizvu maž nesoleným sádlem aspoň dvakrát denně. Taky tady na stránkách hodně doporučují Contratubex nebo měsíčkovou mast, ale např. mně sádlo bohatě stačí ;-) S kouřením neporadím, jsem nekuřák;-) Jinak, takovou jizvu- nejizvu jako má Lenka na obrázku, má asi jen hodně málo lidí...Já si na tu svoji nestěžuju;-), jen ji mám o dost níž a trochu se, potvora, přichytila, takže když polknu, lehce se mi na pravé straně zvedá..ale s tím už nejspíš nic nezmůžu...

Karolína - Můj příběh..

Ahoj,
Já byla na operaci přesně před týdnem-10.5.2010 sice je mi teprve 16 let a s štítnou žlázou jsem se léčila od svých 10/11 let kdy mi ji zjistili. Celou dobu jsem užívala Letrox. Asi před rokem a půl mi našli v krku váček a já jela do Prahy na punkci. Vše bylo OK než mi ho před půl rokem na tom samým místě našli znovu. Tak jsem si jedla do Prahy znovu. Samotná punkce mi ani moc nebolela, bylo to jako by mi bolelo v krku co do dne přejde. Pak mi ale pan doktor řekl, že by bylo lepší ji vyndat úplně kdybych chtěla mít do budoucna děti. Tak jsem jela do Prahy do Motola. Celou dobu jsem si řikala, že to nic nebude a ani jsem nad tim nemyslela, ale jakmile naši odjeli směr Plzen začala jsem nad tim přemýšlet a docela se i bát. Naštěstí jsem ráno šla jako první tak jsem moc dlouho nečekala. Ze sálu si taky pamatuji jenom jak mi zaváděli kanilu a pak jsem se probudula na Áru. Tam jsem byla cca 1 den než mě převezli na Jipku. Dren jsem měla tak 3 dny. Žádný pooperační problémy jako brnění rukou a podobně jsem neměla. Tak mě v sobotu pustili domu. Na vyndání stehů jsem šla dneska u nás v Plzni. Takže dneska jsem poprvý bez toho abych ránu měla nějak zakrytou. Když se nepřistihnu jak přemýšlim nad polykání ani ránu necítim při tom polykání.:)
Ráda bych se Vás zeptala čim jste si jizvu mazali, nějakým krémem? A já jsme kuřačka, zatim bez problémů zvládam, ale do budoucna mohli jste po operaci kouřit?

Jinak tu jizvu nemáš ani moc vidět. Taky bych takovou brala..:)

Alena - Danielce

Díky moc za info. Jsem z toho docela smutná, je mi 28 a chtěla jsem druhé mimčo a teď mi čeká operace. Moc se bojím, že ta histolka bude taky pozitivní. Jaká byla ta radioléčba? To je 14 dní v nemocnici. Mám 5letého chlapečka a nevím, jak bych to tam zvládla...

Daniela - Alence

Na neschopence jsem byla 3měsíce,protože jsem měla
pozitivní histolku,takže jsem musela do Motola na radioléčbu.Termíny pro objednání neznám,já tam měla
tlačenku,jsem z oboru:)

Růžena - moje operace

Teď jsem se podívala, že můj celý průběh operace je napsán zde na stránkách ale v sekci..hledám nemocnici.Tam se dočtete o všem, jak to Na Homolce probíhá. Když půjdete tam, opravdu se nemáte čeho bát. Hlavně-kdo má problém, já měla cysty a zvětšovaly se na levé straně, teď mám levou stranu pryč. Bála jsem se ale paní doktorka mě upozornila na možnost vývinu zhoubného nádoru a už se mnou vůbec o operaci nediskutovala a prostě mi ji přikázala!!! Dnes jsem ráda, že to mám za sebou a nevleču s sebou v myšlenkách to, že mě operace čeká atd.atd. A jednu radu prosím! Nikdy se nedívejte na on-line operaci štítné žlázy. Já to udělala, našla si to tady a stačila mi jen chvilka, jak jsem viděla operační sál, lékaře a říznutý krk a málem jsem se složila a začala se bát ještě víc. A opravdu zbytečně!!!!! A to nejsem žádná hrdinka. Toto byla moje první operace a už pomyšlení na to, jak mi bude po narkóze apod. děs. Ale mohu všechny uklidnit-nic to není když jste v těch správných rukách!!

Růžena - dodatek k níže uvedenému příspěvku

..ta moje operace byla dne 24.3.2010...ještě to není ani 2 měsíce a prostě paráda!!!

Růžena - Operace štítné žlázy v Praze Na Homolce

Nebudu zde popisovat moji úžasnou operaci štítné žlázy, které jsem se bála "jak čert kříže" ale vybrala jsem si nemocnici Na Homolce a prostě mohu napsat jen krátce-úžasné!!! Kdyby mi každá operace, která mě třeba bude v budoucnu čekat, proběhla takto, tak se nikdy ničeho nebojím. Více jsem to popsala někde na stránkách..hledej nemocnici apod. tam je to podrobně. Mohu jen doporučit, koho tento zákrok čeká, doporučuji jít tam. Operuje to pan doktor Lukáš-úžasný člověk se zlatýma rukama. A ostatně i veškerý zdravotnický personál, doktoři, sestřičky i sanitáři-neskonalá ochota a starost o nás pacienty. Ještě jednou a zde jim Ha Homolku posílám můj vřelý dík za vše. Po operaci jsem šla 2.den domů a jizvička jen cca 2 cm. A mám ji za sebou od 24.2010.Dělají tam tuto operaci novou metodou a je to úžasnéééééééé!! Ani v krku mě nebolelo, prostě nebojte se ničeho, když půjdete tam, kde jsem byla já. Všem držím palce a vzkazuji-ničeho se nebojte, budete to mít za sebou a spadne t vás břemeno, jako spadlo ze mne!

Mona - Pro Lucku

Ahoj, tak včera jsem se vrátila z nemocnice po odstranění toho pravého laloku. Musím moc poděkovat za tyhle stránky, protože díky informacím, které jsem zde našla, mě v nemocnici více méně nic nepřekvapilo a zvládla jsem to tím pádem mnohem lépe. Jediná věc, na kterou jsem nebyla připravená, byla dost silná bolest v krku po probuzení na JIP. Myslela jsem, že po dvou ne zrovna lehkých porodech mě už nic nepřekvapí a nechala jsem se ukolébat tím, že bolest po téhle operaci je zanedbatelná. No v mém případě teda ne. Dva dny to bylo fakt dost špatný a až ten třetí den se vše začalo zlepšovat. Nerada bych ale děsila ty, co to mají teprve před sebou a tak musím zdůraznit, že mám alergii na léky proti bolesti, které se po operaci běžně kapačkou dávají a proto jsem si to musela prostě odtrpět... Dobrá zpráva ale je, že zlepšování stavu je už pak docela rychlé a třetím dnem je už člověku fakt mnohem líp. Takže tobě Lucko, chci říct, že pokud nemáš potíže se snášenlivostí léků a tím pádem dostaneš po operaci něco silnějšího od bolesti, tak by ten pobyt v nemocnici měl pro tebe být celkem v pohodě. Vím, že nechat ty dva malý cvrčky doma jen s manželem není nic moc a člověku to na klidu nepřidá, ale možná tě překvapí (tak jako mě), že to docela dobře zvládnou. Mě teď ještě čeká vytáhnutí stehů a výsledek histolky, takže nervy ještě dost pracují...(řekli mi totiž, že i když je punkce negativní, tak riziko, že histolka po operaci dopadne špatně je pořád 50%). No ve čtvrtek si už snad budu moci konečně oddechnout a myslet jen na příjemné věci. Doufám... Tak Luci, žádný strach a uvidíš, že se budeš sama divit, jak to všechno rychle uteče a budeš zase zpátky doma u svých holčiček :-) Hlavně se nenech před operací ničím znervóznit a pořád mysli na to, že psychika dělá fakt hrozně moc. Tak se drž, budu na tebe myslet! Papa :-)

EvaM. - Petrovi

Petře, to je tedy příběh... hlavně že je se šťastným koncem !!!

Lucka - pro Monu

Zdravím Vás Mono, mě čeká 17.5.2010 odstranění leveho laloku, kde mám uzel už asi pět let a po druhém porodu se začal různě zvětšovat. Po letroxu - nejdříve 50mg pak 100mg se zmenšil, ale pak zase vyrostl, takže ho tam Dr. nechce nechávat, aby se nezvrhl. V podstatě hormony beru jen kvůli tomu uzlu, protože odběry mám jinak OK. Z operace mám strach, ale víc se bojím co bude po operaci a jak to budu vše snášet, zvláště po tom co jsem si tady přečetla. Bojím se zvýšení váhy, když už teď jsem po letroxu přibrala a bojím se únavy. Taky jsem .nečekala, že ve 32letech budu něco podobného řešit, mám 2,5letou a 8letou dceru. Za dva měsíce jdu do práce, tak jsem zvědavá, jak vše zvládnu. Držím Vám palce, ať vše dopadne dobře. A jinak moc děkuju za tyto stránky, jsou super